naše obec

naše obec

historie obce - státní správa


Státní správa a samospráva

Do konce roku 1849 byla státní správa v tehdejším c.k. Rakousku-Uhersku na nejnižší úrovni vykonávána patrimonálními (panskými či vrchnostenskými) správními úřady a ve městech pohlednice obce magistráty. Sázava byla spravována patrimonálním úřadem v Polné a ve věcech soudních náležela pod přibyslavský magistrát. V případě sporů, které nebylo možno dovést do zdárného konce v Přibyslavi ani v Polné, byly sporné záležitosti, ev. odvolání proti rozhodnutí polenských správních úřadů, předkládány k dořešení c.k. krajskému úřadu v Čáslavi.

V obcích, které neměly městská práva, spravoval místní záležitosti rychtář. Byl jmenován vrchnostenskými úřady a v tomto smyslu byl jejich zřízencem. Patřil do kategorie nižších panských služebníků. Za pomoci konšelů spravoval obecní agendu, rozsuzoval drobné nesváry, vybíral daně a předepsané poplatky a nesl odpovědnost za bezpečnost a pořádek v obci. Každý týden byl povinen hlásit se v určený den ve vrchnostenské kanceláři. Prostřednictvím rychtáře oznamoval nadřízený úřad poddaným zákony, nařízení i rozvrh robot. Jeho povinností bylo postarat se o to, aby se robotníci ze vsi včas dostavili do práce.

Tato instituce rychtářů působila celá staletí i v Sázavě. Jejich seznam se však nezachoval. S největší pravděpodobností byl zničen při požáru i s dalšími historicky významnými písemnostmi a obecní kronikou v roce 1897 v čp. 22 v dolní Sázavě, kde byly uloženy u Františka Kuby, jenž byl v té době starostou obce.

Ví se zatím jen o Janu Špinarovi, který byl rychtářem v poslední čtvrtině 18. století. Jeho jméno se zachovalo v písemnostech proto, že právě on stál v čele snah sázavských evangelíků o vybudování zdejší modlitebny a školy.

Od 1. ledna 1850 byly zrušeny patrimonální úřady, městské magistráty i funkce rychtářů. Ve všech vesnických a městských obcích měly být poprvé v historii voleny obecní zastupitelstva v čele se starostou a obecní radou. Předpokládalo se, že při tom budou některé obcepohlednice obce sdružovány do větších správních celků. Tato přeměna byla již předběžně připravována v roce předchozím. Při jednání, které se uskutečnilo v Přibyslavi 8. srpna 1849, za přítomnosti krajského komisaře z Čáslavi, projevili zástupci Sázavy ochotu připojit se k obci nížkovské.

K tomu však nedošlo. Sázava byla totiž uznána za natolik soběstačnou, že byla v květnu 1850 jako samostatná obec začleněna do seznamu katastrálních obcí nově vytvářeného Přibyslavska. A to bylo začleněno do rámce Okresního hejtmanství v tehdejším Německém Brodě. Tento politický článek státní správy byl ještě několik let nazýván podkrajským úřadem. V té době byl také zdejší region vyjmut z dřívější působnosti krajského úřadu v Čáslavi. Byl podřízen nově zřízenému krajskému úřadu v Pardubicích.

V období od 26. května 1855 až do 31. srpna 1868 se Přibyslav stala sídlem okresního politického úřadu. Občané Sázavy si tehdy mohli vyřizovat převážnou většinu svých úředních záležitostí v tomto městě. Od 1. září 1868 bylo však Okresní hejtmanství v Přibyslavi zrušeno a zdejší teritorium bylo podřízeno okresnímu hejtmanství v Polné. Zde bylo až do 15. července 1884. Potom bylo začleněno do okresního hejtmanství v Chotěboři.

Významné však je, že od 1.1.1850 byl v Přibyslavi zřízen okresní soud, který zde působil 99 let a 1 měsíc, tj. až do 1. února 1949. Do jeho působnosti náležela celou dobu i Sázava.

V roce 1865 bylo z rozhodnutí místodržícího a zemského výboru v Praze vytvořeno osmnáctičlenné okresní zastupitelstvo přibyslavské. pohlednice obce Ze Sázavy do něj byl jmenován mlynář Josef Janáček. Ten byl platným členem tohoto orgánu - viz. kapitola "významné osobnosti".

Po roce 1850 byly v Sázavě, právě tak jako jinde, prováděny dle tehdy platných volebních zákonů, volby do obecního zastupitelstva, jeho rady a volba starosty. Seznam všech sázavských starostů se zatím nepodařilo získat. Ví se jen, že v roce 1878 je na obecních písemnostech podepsán jako starosta František Keřkovský a v roce 1897 František Kuba. Další údaje jsou už poněkud přesnější: od 4.2.1899 do 22.4.1911 byl starostou František Pleva, od 23.4.1911 do 19.7.1919 František Cimpl a po 20.7.1919 starostoval v Sázavě Jindřich Ptáček.

Je přirozené, že celá staletí měli při rozhodování o osudech obce hlavní slovo majitelé panství, do jehož rámce Sázava patřila. Jejich pořadí je následující:

- - 996 Slavníkovci
996 - 1108 Vršovci
1108 - 1223 Depoltici
1223 - 1254(?) korunní statek
1254(?) - 1269 Smil z Lichtenburka (Světlický)
1269 - 1271 Častolov z Ronova
1272 - 1282(?) Jindřich z Přibyslavi, Čeněk z Ronova
1282(?) - 1322 Hynek z Přibyslavi a Ronova
1322 - 1355 Smil a Hynek z Přibyslavi a Ronova
1355 - 1375 Zdeněk z Přibyslavi a Ronova
1375 - ? Anna, dcera Zdeňkova
? - 1390(?) Čeněk z Přibyslavi a Ronova
1390(?) - 1405 Zikmund, Smil a Jodok z Přibyslavi a Ronova
1424 - ? Jan Rušinovský
? - 1435 Čeněk, Hynek, Zikmund a Jan z Ronova a Přibyslavi
1435 - 1444 Hynek Ptáček z Pirknštejna
1444 - 1463 Žofie Ptáčková (správce Jan Čabelický z Soutic)
1463 - 1468 Mikuláš Trčka z Lípy
1468 - 1486 Viktorin z Kunštátu
1486 - 1504 Jan Boček Zajímač z Kunštátu
1504 - 1515 Hynek Boček Zajímač z Kunštátu
1515 - 1516 Mikuláš Trčka z Lípy
1516 - 1522 Burián Trčka z Lípy
1522 - 1538 Jan Trčka z Lípy
1538 - 1553 Karel z Valdštýna a na Skále
1553 - 1571 Kateřina z Valdštýna
1571 - 1589 Zachariáš z Hradce
1589 - 1589 Anna ze Šlejnic
1589 - 1596 Adam z Hradce
1596 - 1597 Jáchym Oldřich z Hradce
1597 - 1603 Hertvik Žejdlic ze Šenfelda
1603 - 1606 Jindřich Žejdlic ze Šenfelda
1606 - 1609 Jan Žejdlic ze Šenfelda
1609 - 1622 Rudolf Žejdlic ze Šenfelda
1623 - 1636 Kardinál František kníže z Dietrichsteina
1636 - 1655 Maxmilián kníže z Dietrichsteina
1655 - 1698 Ferdinad kníže z Dietrichsteina
1698 - 1708 Leopold Josef kníže z Dietrichsteina
1708 - 1730 Walter Xaver František kníže z Dietrichsteina
1730 - 1787 Karel Maxmilián kníže z Dietrichsteina
1787 - 1808 Karel Jan kníže z Dietrichsteina
1808 - 1854 František Josef Jan z Dietrichsteina
1854 - 1858 Josef kníže z Dietrichsteina z Pruskova-Leslié
1858 - 1899 Klotilda hraběnka Clam-Gallasová
1899 - Eduarda kněžna Khevenhuller-Metschová
a hraběnka Klotilda Festetitsová

Výše uvedný seznam je zde proto, aby bylo zřejmé, komu patřil zdejší region v průběhu mnoha staletí. Sázava však z počátku náležela do rámce klášterního velkostatku. Teprve v druhé polovině 16. století byla po mnohaletém jednání začleněna do polensko - přibyslavského panství, v němž fakticky setrvala až do zániku feudálního systému.


 

úřední e-deska

odběr SMS

zpravodaj obce

zpravodaj obce

kde nás najdete

nové fotografie

Letecké snímky obce

Dětský karneval
Dětský karneval