naše obec

naše obec

historie obce - spolková činnost


Spolková činnost

Shodné zájmy lidi sbližují, podněcují je ke vzájemným schůzkám, výměně názorů a zkušeností a často také k zakládání společných organizací. Proto dnes vedle sebe působí spolky politického, kulturního, sportovního, sběratelského, chovatelského i jiného zaměření.

Nejstaršími spolky na našem území byly, kromě spolků církevních, řemeslnické cechy. Šlo o společnou organizaci řemeslníků stejného či obdobného profesionálního zaměření, které  spojovaly stavovské či hospodářské zájmy, jež mohly být nejlépe uspokojovány právě prostřednictvím cechovní organizace.

Cechy bylo možno zřizovat se souhlasem majitele panství nebo dokonce samotného panovníka pouze tam, kde bylo více řemeslníků stejného či obdobného profesionálního zaměření. V Sázavě tomu tak nebylo. Bylo však možné a také žádoucí, aby byli jednotliví řemeslníci vesnických obcí začleňováni do cechů městských. Tento způsob byl užíván celá staletí i pokud šlo o Sázavu.

V Přibyslavi nacházíme mezi konečnými schvalovateli cechovních artikulí (pravidel) Viktorina z Kunštátu /rok 1480 - hamerníci/, Zachariáše z Hradce /1554 - ševci, 1559 - krejčí a postřihovači, 1577 - kováři, kosaři a tepaři, 1578 - mlynáři, pekaři a koláčníci/, Jana Žejdlice ze Šenfelda /1607 - řezníci/, Ferdinanda knížete z Dietrichsteina /1670 - soukeníci, 1694 - hrnčíři/.

Pokud se v Sázavě vyskytovali řemeslníci tohoto zaměření, byli v uvedených dobách členy přibyslavských cechů. Je prokázáno, že sázavští mlynáři byli členy cechu mlynářského a pekařského. Ještě v roce 1836 jsou v seznamu cechovních mistrů v Přibyslavi zapsáni dva sázavští mlynáři, a to: Josef Špinar a Jan Janáček. Kromě nich jsou zde jména mlynářů z České Bělé, Pohledu, Pořežína, Velké Losenice i odjinud. V knihách cechu řeznického je také zmínka o mistrech řeznických ze Sázavy a Velké Losenice.

Po zrušení cechovních zřízení v roce 1859 byla postupně zřizována živnostenská společenstva, do nichž byli v Přibyslavi rovněž začleňováni živnostníci ze Sázavy (mlynáři, řezníci, kováři a pod.).

Existence zájmových spolků v Sázavě bezprostředně po vydání říšského zákona č. 134 ze dne 15. listopadu 1867 o právu spolčovacím, není spolehlivě doložena. Sice zde už řadu let učinkovala kapela, kterou vedl v šedesátých letech 19. století učitel katolické školy Jan Mrázek, ale ta nebyla podle uvedeného zákona za spolek považována.

Snad prvním spolkem ve smyslu citovaného zákona bylo Sdružení evengelické mládeže, které se od roku 1890 scházelo v nedělní evangelické škole. V roce 1900 byl v Sázavě ustanoven Sbor dobrovolných hasičů, kteří si v roce 1904 zakoupili čtyřkolovou hasičskou stříkačku a pořádali pravidelně společná cvičení.

V roce 1910 byla pod patronací velkolosenické farnosti ustavena společně s Velkou Losenicí Skupina křesťansko-katolické mládeže a Odbočka katolických zemědělců.

O existenci spolků politického zaměření či politických stran v Sázavě v závěru 19. a počátkem 20. století není k dispozici žádných spolehlivých zpráv. Pokud se ještě nějaké informace o jejich existenci a činnosti objeví, bude užitečné je zpracovat do nějakého příštího sdělení.


 

úřední e-deska

odběr SMS

zpravodaj obce

zpravodaj obce

kde nás najdete

nové fotografie

Letecké snímky obce

Dětský karneval
Dětský karneval